kostel sv. stanislava v Kunštátě

Stavebně historický vývoj

a vnitřní vybavení

kresba: Eva Pikártová ©

Podle pramenů uspořádal: Mgr. PAVEL KAFKA ©
Stavebně historický vývoj

Původ kostela je možné hledat již před rokem 1539. Jednalo se o pozdně gotickou stavbu s plochostropou lodí a věží. Na gotický původ také odkazuje dnes již zazděný svatostánek v presbytáři kostela, který je typickým znakem gotických staveb. Prvním zmiňovaným farářem je roku 1386 Mikuláš z Dobronic.

Roku 1687 prostějovští stavitelé Matyáš Klingseisen a Martin Kafka kostel přestavěli do barokní podoby. Zvýšili obvodové zdivo lodi a věže, prodloužili nebo vystavěli nový presbytář, přistavěli severní zákristii, vestavěli hudební kruchtu a obnovené prostory zaklenuli. Donátorem přestavby kostela byl hrabě Kašpar Bedřich z Lamberku a tehdejším farářem František Xaver Leffler. Tuto přestavbu dosvědčuje listina, která je uložena v makovici věže a byla objeven při její rekonstrukci r. 2005

Roku 1716 nebo 1734, ale rozhodně za života Jana Theodora Ibsena a jeho nákladem byly ke kostelu přistavěny dvě boční kaple. Severní kaple byla zasvěcena sv. Liborovi. Mimo to byla vybudována jižní zákristie a nad ní oratoř. Tím kostel získal současnou podobu a další opravy již neměnily jeho dispozici.

Z výraznějších oprav kostela je třeba připomenout r. 1790, kdy byla provedena celková oprava kostela a věže, jak dosvědčuje listina nalezená v makovici věže. Roku 1874 dle pamětní listiny byla odstraněna šindelová střecha a věž byla pokryta plechem. O několik let později r. 1890 bylo zdivo věže o 2,5m nadstaveno a vyhotoven nový věžní krov, který byl pokryt měděným plechem, a věž byla osazena hodinami s ciferníky do čtyř světových stran. Tato událost je rovněž popsána v pamětní listině z r. 1890, která je uložena v makovici věže.

V osmdesátých letech dvacátého století byly pod kůrem zazděny oblouky a z nich vytvořeny dvě zpovědní místnosti. Poslední závažnější úprava pochází z r. 2001, kdy při rekonstrukci varhan byla stará hudební kruchta, která byla ve velmi špatném stavu, zbourána a nahrazena novou dle původních dispozic.

Vnitřní vybavení kostela

Hlavní oltář – svatostánek

Je umístěn ve východní částí presbytáře a tvoří jeho přirozenou dominantu. Vše potřebné se o něm dovídáme z nápisu, který je čitelný na zadní straně. Darovala Amalie Šamšulová z Kunštátu. Postavil Jan Tomola, sochař a kameník v Brně. Za papeže Lva XII, císáře a krále Františka Josefa I, patrona Kuny svobodného pána z Honrichsů, starosty P.čáslavského, faráře Karla Březského, posvětil (spolu s dvěma bočními) František Saleský, biskup brněnský dne 21. srpna L.P. 1894

Boční oltáře

Jsou dřevěné, fládrované v klasicistním stylu a jsou umístněny v bočních kaplích. V severní se nachází oltář s obrazem sv. Leopolda a v jižní sv. Josefa. Oba namaloval Johanes Dittmann senior r. 1843, malíř ve Svitavách a M. Třebové. V Bočních kaplích si rovněž můžeme prohlédnout obraz Panny Marie z pol. 19. stol. a Jana Nepomuckého, který namaloval J.L.Šichan r. 1894

Sochařská výzdoba

Dominantou sochařské výzdoby je socha patrona kostela sv. Stanislava. Je umístěna na konzole v spodní levé částí vítězného oblouku nad anbonou. Pochází z r. 1954 a podle návrh architekta Antonína Klimeše ji vyřezal Jaroslav Vaněk. Mimo sochu patrona kostela jsou v bočních kaplích umístěny sochy sv. Václava a sv. Ludmily (jižní kaple) a Sv. Jáchyma a Sv. Anny (severní kaple) Tyto čtyři sochy kostel získal z různých donací a pochází z konce 19. století.

Náhrobky

Při vstupu do kostela, na pravé straně je umístěn pískovcový náhrobek Jana Černčiského z Kácova. Naproti němu ve zdi zasazena mramorová náhrobní deska s nezřetelným erbem. Pravděpodobně pochází z 16 století. Ve zpovědní místnosti je dochován náhrobník Štěpána a Barbory Schmidtových z r. 1580. Nejzachovalejší a nejmladší náhrobní kámen je z r. 1721 patří Karlu Benediktu z Lamberka.

Zvony

Kunštátský kostel vyzvání třemi zvony. Nejstarší o průměru 110 cm pochází z r. 1539, jak to dosvědčuje latinský nápis na jeho plášti. Druhý zvon o průměru 130 cm datovaný rokem 1732 byl ulit Sigmundem Kerckerem v Brně. Na jeho plášti jsou vyobrazeny reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Augustina a reliéf ukřižování. Historicky nejmladší je zvon o průměru 100 cm, který nemá žádnou signaturu. Dle provedení se můžeme domnívat, že pochází z konce 18. století.

Varhany

Původní kunštátské varhany pocházely z r. 1799 a vyhotovil je Jiří Španěl z Rokytnice. Varhany byly dvakrát nešťastně přestavovány a to r. 1907 a r..1942. V roce 2001 byly pro svůj velmi špatný stav demontovány a nahrazeny novým nástrojem, který darovala farnost Heidelberg-Ziegelhausen.

Věžní hodiny

Pochází z r.1890, kdy byla provedena celková rekonstrukce věže. Postavil je brněnský hodinář Josef Fišar. Ciferníky, které ukazují čas do čtyř světových stran, budou v roce 2005 nahrazeny ciferníky se zlacenými římskými číslicemi.

Oltářní freska

Byla namalována Milivojem Husákem malířem z Lelekovic u Brna roku 1989 a spolu s hlavním oltářem tvoří dominantu interiéru. Freska je inspirována archeologickým nálezem křížku z doby Velkomoravské na kterém je napsáno. Ježíš život - světlo - vítězství. Proto je na něm vyobrazen zmrtvýchvstalý Ježíš, z kterého vychází světlo. Ježíšovo vítězství a moc je znázorněna pomocí čtyř živlů.

Život sv. Stanislava

K životu svatého Stanislava se váže mnoho legend, které opěvují světcův život. Na základě věrohodných pramenů můžeme s jistotou říci, že sv.Stanislav se narodil r. 1030 blízko Krakova, kde později studoval a r. 1072 se stal krakovským biskupem. Záhy po jeho instalaci na biskupský stolec došlo ke konfliktu mezi ním a polským králem Boleslavem II, kterému Stanislav vyčítal nevěru, které se dopustil vůči své manželce a také to, že zabíral církevní majetek. Spor se vyhrotil natolik, že biskup krále exkomunikoval. Boleslav II si věc nenechal líbit a vynesl na d biskupem rozsudek smrti. Když se jeho rytíři zdráhali rozsudek vykonat, učinil tak sám král, který Stanislava zabil mečem při slavení mše svaté, přímo u oltáře kostela sv. Michala v Krakově 11.dubna 1079. V roce 1254 byl svatořečen papežem Inocencem IV. Farní kostel v Kunštát získal jeho ostatky z Krakova až po druhé světové válce.

_____________________________________________________

Neprodejné !

Římskokatolická farnost Kunštát Nám. ČSČK 98 Psč: 679 72 Kunštát

Tel. 604 53 84 82